Je rozhodnuto, pojedeme v sedm ráno, o hodinu dříve než obvykle. Kdysi jezdily autobusy ke každému rannímu vlaku, teď už to tak není. Do Košařisk-Milíře toho opravdu moc nejede. Naštěstí všichni ráno vstali – tedy všichni, kteří se na výpravu chystali. Mýval se ještě večer omluvil kvůli horečce. Členů jede nakonec jen pět. Plánoval jsem dvojice, proto musel Infin vypomoci a nastoupit ke Golimu. V Loukách oznamuji první „logickou hádanku“. Otázka zní: „Proč mohu Louky nazvat také Las Vegas?“ Hned upřesňuji, že to není kvůli lehké děvě, která tam pravidelně stává u silnice. Správnou odpověď vyřkne Talík až v autobuse.
Na Milíř nás autobus bezpečně doveze po kluzké vozovce. Už v Bystřici na sněhu uklouzne autobus jedoucí do Nýdku – trochu si pochroumal nárazník a zpětné zrcátko. Asi jsme měli lepšího šoféra.
Na konečné je větrno a sněží. Zima je velmi nepříjemná. Bude to dnes asi krušná výprava.
Ta výprava mě moc bavila děkuju za ni. Jak nás...
DanKam těm skautům ze Skaličky zmizel ze znaku pes?...
MOnaMoc zajímavý článek „Heydrichův mercedes našli ve...
MOna