1. den - Pátek, 20. květen 2016

Na sraz jdu raději dříve, neboť si potřebuji ověřit, jak je to s výlukou vlakové trati v úseku Šumperk – Jeseník. Paní na informacích mi je potvrzeno, že v Zábřehu bude čekat dostatek náhradních autobusů. Rodea se nezúčastní Sigi, který má víkendový turnaj v kopané, Jiřík, jehož maminka omluvila, že nebudou stíhat odjezd a Rafan s přišitým ušním boltcem. Proti sobě tak do soutěží nastoupí sedm Rysů proti čtyřem Vydrám. Hepík s Bublou nemají oddílové polokošile, prý je ještě nenafasovali – budeme to holt muset napravit! Bubla má na sobě maskáčové kalhoty s laclem (takové jakoby montérky) a růžovoučké tričko. Sky tvrdí, že prý je to lososová. Nemohu to potvrdit ani vyvrátit, je to nad mé rozlišovací schopnosti.

Podnik, připravovaný několik měsíců – s poetickým názvem brigáda a pracovní setkání na Tvrzi, se propíral mezi Racky už několik týdnů na diskusi v kalendáriu. Příspěvky se předháněly v tom, kdo s kým pojede v autě, kdo půjde do studny a kdo se bude vozit na bránách, kdo bude škrabat brambory na striky a kdo bude vedle koho nocovat, protože kamarád se v noci odkopává. Jak se blížilo datum podniku, počali odpadávat někteří přispěvatelé. Mozol odjíždí bránit naše východní hranice, Pinďa musí tahat vagony s uhlím na noční směně, Meďák stoná, Pitrísovi padá most, či co?, a ani Šamot nebude škrabat brambory na ty striky. A tak mnohá auta jedou poloprázdná.

Ne tak valník řízený Patkou, s velitelem vozu Marošem. Tady Antek, hlavní organizátor zažívá mučivé chvíle, neboť Patkovi a Skypošovi (strejda Skyppyho a Mruwky) se podařilo vůz zprovoznit až ve čtvrtek v devět hodin večer. Dodávka bude totiž hrát jednu z hlavních rolí.

Oddílovka

Na oddílovku přišli všichni, kromě Rafana, kterému popraskaly stehy po operaci. Dokonce se na nás přišel podívat i Bubák s malým Františkem. Venku je hezky teplo a svítí sluníčko. Hned po zahájení jdou všichni do parku, kde pod vedením rádců probíhá cvičné vázání uzlů. Po mém příchodu si Rysi chystají čtyři lasa na kombinované uzlování, zatímco Vydry dostávají úkol, aby donesly listy dvou druhů javorů. V prvním stopovaném kole dosahují Rysi na čas 1:24, ve druhém se jim rozvázal škoťák. Vydry donesly listy až za dlouhých šest a půl minuty. Role se prohazují. Vydry uzlují, Rysi shání listy, což se jim daří na dvě a půl minuty! Vydrám se první kolo kombinovaného uzlování nezdařilo, ve druhém mají čas 1:49. Následuje Indiánský posel. První úsek za Rysy běží „potěr“ Bubla, Sigi, Kroky, Hepík + Čedar.

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetuer adipiscing elit. Nullam at arcu a est sollicitudin euismod. Maecenas fermentum, sem in pharetra pellentesque, velit turpis volutpat ante, in pharetra metus odio a lectus. Nullam sit amet magna in magna gravida vehicula. Maecenas libero. Morbi scelerisque luctus velit. Etiam egestas wisi a erat. Nulla non lectus sed nisl molestie malesuada. Curabitur ligula sapien, pulvinar a vestibulum quis, facilisis vel sapien. Aliquam id dolor. Temporibus autem quibusdam et aut officiis debitis aut rerum necessitatibus saepe eveniet ut et voluptates repudiandae sint et molestiae non recusandae. Nulla est. Nam quis nulla. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquip ex ea commodo consequat. Ut enim ad minima veniam, quis nostrum exercitationem ullam corporis suscipit laboriosam, nisi ut aliquid ex ea commodi consequatur? Praesent in mauris eu tortor porttitor accumsan. Fusce dui leo, imperdiet in, aliquam sit amet, feugiat eu, orci.

Mám takové malilinkaté podezření, že cíl dnešního podniku nebyl vybrán náhodně. Zkrátka – Antek navrhnul, abychom zrobili výpravu do Obřího dolu – na legendární oddílové tábořiště (poprvé zde oddíl oheň rozdělal 4. 10. 1964 – to jsem ještě neměl dva měsíce, a Antek necelých šest), bo jsme tam už dlouho nebyli. Pravdu měl „skarbowy“! Například: druhá výprava Třísky, (jedná se o nejstaršího činného Trojkaře), byla do Obřího dolu. A Tříska má u svého jména číslovku 6,7 – to znamená, že v oddíle pracuje šest roků a sedm měsíců. Tak tedy jo. Pojedeme do Obřího dolu.
Jen málokoho napadlo (nikoho!), že Antek se chce opětovně podívat na místo své první výpravy, které byl zúčastněn v Karvinské Trojce. Pozorný čtenář našich stránek se určitě dovtípí, proč tak činí, protože napevno četl Antkův příspěvek s názvem „Karvinská Trojka pokračuje…“ (takový malý nekrolog ke čtyřicetinám svého působení v oddíle). Těm ostatním je to šumafuk.

Ráno škaredě, zamračeno, mokro, zima. Počasí nám jde na ruku. A my jdeme do tělocvičny. Pro výzbroj k nám dovalil Rybařík a odvezl mě i s ní do Ráje. U hlavního vchodu školy je už chumel hochů. Vybízím je k odebrání bedny s kyrlingy, míčů a brašen s florbalkami. Suneme se ke vchodu do spojovací chodby. Pan školník nám otvírá a vpadáme do šatny. Přichází Fili. Aidi už dostal zaváté stopy určené k poslednímu rozhozu.

Dobíhají poslední opozdilci. Převlíkáme se a na povel pádíme do tělocvičny a vrháme se po zavátých stopách. Nástup, prezentace. Rysům chybí nemocný Filo, Tomáš a Shrek na jehož účet se vtipkuje, zda ještě nezametá listí před blokem. Rádce Lišáků je na lyžařském výcviku a Vydrám schází Vítek. Družiny hlásí počet nalezených stop. Vytahujeme velké žíněnky a na rozcvičení honička ve trojicích a hned jdeme na dohrávku buch-buchu.

Včera na oddílovce se při závěrečném nástupu tři hoši, kromě těch, kteří na oddílovce nebyli, přihlásili, že ví, že nepojedou na výpravu. Hepík je po nemoci, což je pochopitelné, ovšem další dva byli rádcové, kteří mají rodinnou oslavu!! No, co k tomu dodat?

V sobotu ráno se u nových eskalátorů v nádražní hale tlačí hrozen lidí a vedle něj již vidím naše hochy. Celkem nás jede jedenáct plus Asuka, Ludvův pes. Rysi jsou zde v sestavě Gorka, Čedar, Mink, Sigi a Kroky, za Vydry budou bojovat Sky, Twist, Rafan a Maty. Přesouváme se na přeplněný perón pátého nástupiště, kde po chvíli zavládl zmatek, neboť přijel pouze jeden vagón. Situaci uklidňuje svým pronikavým až zvonivým hlasem bodrá železničářka.

Ve vagónu s námi cestuje i další oddíl a já později v Domašově zjišťuji, že se jedná o sedmý oddíl skautů, a že mají naplánovánu shodnou trasu s námi. Je jich jen devět (karamba, to zní, jako by nás bylo moc!) a my je necháváme jít před námi.

Vidíte na „fotéčce“ s číslem „00“ Jiřinku? (Já vím, že se Antek (a nejenom on!), na ni tak strašně těšili!). Nebo – vidíte tam Racka, kterého jste ještě nikdy neviděli? (Karamba, i tohle může být ta správná možnost, neboť naše „figura“ nikdy v žádné činné družině nepůsobila a působit už nemůže, protože se bude držet nohy svého „pánička“, to jako mě – a já už v žádné činné družině pracovat nemohu, protože mi to věk (myslím tím svůj), nedovolí – a jinak, může být šelma psovitá vodním ptákem, byť by byla pravověrně zbarvená, na rozdíl od všech „páničků" prošlých oddílem? Nerozumíte? Sir III. je zbarvením „modrý bělouš“! Kdo z Modrých racků se tímto faktem může pochlubit? Jedině nějaky Avatar!!

Vidíte na „fotéčce“ s číslem „00“ pana primátora našeho města, města jehož jméno ve svém štítě nosíme? No, já ho tam nevidím! Nemějte mu za zlé, že se nedostavil. Protože jsem ho neoslovil!!

Karvinská Trojka pokračuje...

Už je to opravdu 40 let. Nevím jestli na konci věty dát tečku, vykřičník nebo otazník.
Ani nevím proč se do tohoto článku pouštím. Abych se pochlubil, potěšil se s ostatními nebo abych si postěžoval a poplakal. Také nevím jestli to píši pro stávající členy, pro veterány nebo pro sebe.