Již podruhé v tomto, nedávno zahájeném, tábornickém roce máme sraz před výpravou u klubovny. Oproti plánu však nepojedeme k Čelechovickým lomům, nýbrž vystupujeme o několik zastávek dřív - opět v Drahanovicích. Přímo před zavřenou nádražní budovou vyhlašuji Všímandu. Následně se Nadík odebral k nejbližšímu šípkovému keři. Ne, nebojte se, nepočítal červené plody. Mělo to daleko prozaičtější důvod! Při pohledu na oblohu přemítám, zdalipak dnes nezmokneme. Když si po několika metrech chůze rozevírám poznámkový papírek a chápu se pera, nikdo netuší, copak že si to zapisuji jako první otázku.

Sraz v 7.35 byl tentokrát členstvem dodržen. Čibyl přivezl Qéčka přesně na čas, a byl na sebe náležitě hrdý. Po malé chvilce dorazil i Ludva se svým osobním šoférem (sestrou) a psem. Nevěděl, zda nebude mít psa i Bubák, a tak si raději ponechal variantu, že by pes zase cestoval domů. Naštěstí Bubákův pes před osmou hodinou ranní nevstává, takže mohl zůstat. (Popravdě, ani nevím jeho skutečné jméno, ale celý den na něj Ludva vola Asu (pozn.: jmenuje se Asuka)) Venku sice poprchá, ale nakonec nás to neodradilo a Ludva šel koupit lístky, zatím co osazenstvo obdivuje psa.

Bez Nadíka, jehož trápí kašílek, se scházíme u klubovny a z přilehlého nádraží vyrážíme žlutou RegioNovou směrem k Senici na Hané. Nejprve stojíme v uličce, jen Jiřík sedí na volném místě. V Horce nad Moravou vystoupila snad polovina cestujících a my obsazujeme místa vedle sebe. Jelikož v naší nástupní stanici Olomouc – město nefunguje výdejna jízdenek, dostávám do svízelné situace pana průvodčího, když po něm chci jízdenku SONE+ pro Olomoucký kraj. Po několika minutách ťukání do přenosného přístroje nakonec požadovaný lístek pomalu „leze“ štěrbinou ven. Sláva, nechtěl jsem se ptát, jestli náhodou nehraje Tetris!

Plánovaná brigáda na Tvrzi

20. - 21 říjen 2012

Tak nějak jsme se s Kassou dohodli na pracovní brigádě na Tvrzi v Bouzově Kozově. V plánu je pouze mýcení lesa a možná bourání kamen (neděle). Ostatní práce podle toho, co nás napadne.

Nápady, "přihlášky", dotazy uvádějte v komentářích tohoto článku.

Po půlšesté hodině ranní jsem vyrazil s šelmou psovitou na procházku. Na jihovýchodním nebi se hrdě pnul lovec Orión, u nohou mu seděl jeho pes Lailapsos, se zářícím modrým okem – Síriem. Na východě se začaly rdít červánky a jasně zářila planetu Venuše, nade mnou doprovázena Jupiterem. A já si kladl otázku – bude dnes pěkně? Vždyť na NETu svítí u dnešního dne mráček s deštěm!
A pak se na západním nebi, kolem času 6.06, objevila jiná, zářící hvězda. Pomalu stoupala v nadhlavník a svůj svit zvětšovala do úplného rozjasnění. Kosmická stanice ISS 20. Kdo neviděl, nepochopí. Znamení? 
Lála má moc času, a tak při útěku na dřívější autobus až na zastávce zjišťujeme, že jediný kdo není připraven na dnešní výpravu, je Sir (pes kokršpanělský), protože mu chybí řemínek.

Ybbstaler Alpen  (Rakousko)

18. září 2012  (16. - 19.9.2012)

Ještě večer řešíme, co podnikneme zítra. Původní záměr pro delší ferratu padnul. Možnosti jsme nakonec vybrali dvě. Ferratu Kaisergams, na které byl Jóňa už v neděli. Vzdálenost od kempu je 5 km. Druhá možnost, přidat se k Jóňovi a Irče. Ti zítra končí a rozhodli se cestou zastavit na ferratě Heli - Kraft - Klettersteig . Vzdálenost kolem 20 km od kempu.

Hochschwab  (Rakousko)

17. září 2012  (16. – 19.9. 2012)

Dlouho se snažím někoho přesvědčit, aby se mnou ještě na ukončení sezony zajel do Alp. Nevím už přesný počet oslovených, ale nakonec jsem zůstal s Tonckem sám. Naštěstí na poslední chvíli potvrdil svoji účast Mour a také Jóňa s Irenou.

Cíl jsem měl jasný, zdolat ferattu Kaiser Franz Josef a pokud to půjde, tak další dny ještě něco navíc.

Původní článek se Monovi zdál se všemi těmi fotkami Antka a Kassy velký, tak ho končím osmým dnem a tady dále pokračuji od devátého dne. Na dva dny jsem pořádně nebyl v táboře, takže uploaduju Monův text. Monův text je modrý.

Již třetí tábor v Rynolticích u Liberce v Lužických horách. První tábor - Tábor Na pomezí v roce 2002, byl pouze karvinský, druhý - Osada dešťů v roce 2006 už absolvovaly oba oddíly společně. Tento rok jsme se opět společně vydali s koly do kraje pískovcových skal. Projeli jsme trasy z dob minulých a absolvovali i nějaké nové. Ubytovaní jsme byli v místní škole. Spali jsme ve třídách na matracích a k dispozici nám byla mimo jiné i tělocvična se základním nářadím. Také nám ve sprchách tekla teplá voda, v zásuvkách proudila elektřina a v některých koutech budovy i krapet Internetu. Celkem se nás na táboře prostřídalo 36 - z Olomouce 12 lidí, z Karviné 24, jinak řečeno 14 kluků, 10 Racků a 12 návštěvníků. 

Tento článek má i požehnání od hlavního kronikáře Mony, i když vznikl převážně z mé klávesnice a hlavy. Mona je hlavní editor fotek, tak si je užijte.   Ludva

poslední aktualizace: 15. září

Článek se Monovi zdál se všemi těmi Antkovými a Kassovými fotkami velký, tak ho končím osmým dnem a dále pokračuji v druhé části. Na dva dny jsem pořádně nebyl v táboře, takže uploaduju Monův text. Monův text je modrý.

Již třetí tábor v Rynolticích u Liberce v Lužických horách. První tábor v roce 2002 byl pouze karvinský, druhý - Osada dešťů v roce 2006 už absolvovaly oba oddíly společně. Tento rok se opět společně vydáváme s koly do kraje pískovcových skal. Projedeme trasy z dob minulých a možná absolvujeme i nějaké nové. Ubytovaní jsme v místní škole. Spíme ve třídách na matracích a k dispozici máme mimo jiné i tělocvičnu se základním nářadím. Také nám ve sprchách teče teplá voda, v zásuvkách elektřina a v některých koutech budovy je i krapet Internetu. Celkem je nás tu 26 - z Olomouce 8 lidí, z Karviné 18, věkově 14 kluků, 10 vedoucích a dvojčata. 

Tento článek nemá oficiální požehnání od hlavního kronikáře Mony. Vznikl čistě z mé klávesnice a hlavy. Ale Mona už začal přidávat fotky, tak se asi nezlobí. --Ludva

poslední aktualizace: 14. srpna

Tak to se mnou trhlo. Je několik minut před sedmou hodinou ranní, sluníčko vysoko, z pokosené louky se line vůně sekané trávy a já se psem kráčím mezi poli k remízku. Z hlavní tratě jsem zaslechl zahoukání parní lokomotivy. A znova táhlé houkání píšťaly. Vzápětí dunění železničního mostu a zesilující dusot parního stroje. Veselý vláček se blíží ke karvinskému nádraží. A já tam dnes nebudu, neuvidím „velkého bejčka“, protože si Trojkaři odhlasovali přesun dnešního podniku z odpoledne na dopoledne. Ach jo!

Před osmou hodinou jsme před restaurací „U Tesarčíka“ skoro všichni. Dorazil i Fili a vzápětí přijíždějí i Harry s Macem. Nakonec u nás zastavuje Antek a z kufru astry vytahujeme kulometné bedny plné zbraní, nábojů, brýlí a sumek. Vše pakujeme do loapů, loučíme se s zchromlým Antkem a vyrážíme po družinách po asfaltce k závoře před kasárenskou cestou.