Pokud se dobře, (pokud si dobře pamatuji) a neklame mě paměť, Trojka za dobu své činnosti slavila narozeniny pouze třikrát. Poprvé tak bylo v roce 1974 ve Strži strachu. To se mohli první mohykáni Trojky s činným „odrostem“ ještě osobně znát. Podruhé se tak stalo o deset let později v roce 1984. Tehdy byla v oddíle silná generace Modrých racků, silná byla i oddílová rada, a vedoucí Fous a Fero. Díky počinu, dnes nepředstavitelnému*, se nám podařilo oslovit snad celou základnu tehdejší TROJKY – Grifin už dva roky pracoval s jinou TROJKOU – v Olomouci.
Hoši z družin roznášeli pozvánky na sraz na jednotlivé adresy – odečteny z registrační  kroniky*. A tak se i stalo, že dveře otevřela starší paní a hoch „pýřitý“ s nadšením předává pozvánku a – paní se rozpláče a volá manžela. Dojatý chlap vysvětluje našemu družiníkovi, že jejich syn se už srazu nezúčastní! Je po smrti, zemřel! Odešel na svoji poslední výpravu. Tehdy to s námi pořádně zamávalo.