Na smluveném místě v nádražní hale se nás schází poměrně málo. Pět Rysů (Xury, Gorka, Čedar, Sigi a Lukáš K.), pouhé tři Vydry (Nadík, Twist a Sky) a já s Ludvou. Transport do Moravského Berouna proběhl celkem v pohodě. Hoši měli pouze jeden vážnější spor, a to kolik tunelů budeme projíždět. Někteří hlásí svůj tip na tři, další, hlavně hlasitě lobující Gorka, trvají na čtyřech. No, byly opravdu čtyři! Tři mezi Hrubou Vodou a Jívovou a jeden mezi Jívovou a Domašovem nad Bystřicí.
Na nádraží v Moravském Berouně jsme se vysypali z „regíny“ a před nádražní budovou si dáváme nástup. Dostrojujeme se a hned vysvětluji pravidla dlouhodobé (to jsem si mylně myslel) soutěže.
Říkala mi Lála, že jsem ji měl vzbudit, že by se mnou do té tělocvičny šla, fotoaparát si vzala, a nějaké pěkné snímky snažila by se pořídit. Ale já ji neberu – já ji nevěřím! Pokud někdo nechce „strašlivě chtít“, je každá snaha marná. Nejenom u ní – u vás všech!
A tak na podnik „I. tělocvičny Zimní 13“, se z Modrých racků dostavil pouze Kulajda. (A jeho dva hošíci – Vojta a Ondra). Málo Racků, k tomu ještě rozmazané snímky.
Tak bytostně jsem potřeboval u jednoho z nejtěžších závodů Zimní 13, naprosté zkoušky motoriky každého Trojkaře, asistenci – pomoc, zkušeného Modrého racka – a ona tam nebyla. Naštěstí se nic nestalo, nic se nepřihodilo, děkuji Pipifárkovi, neboť závod „S.A.C.“ (Sportovně Akrobatické Cvičení), je zkouškou pro opravdové chlapy, a to bez vší nadsázky. Do oddílu tento závod přinesl Fero (druhý oddílový vedoucí), koncem 70. let – z prezenční dvouleté vojenské služby socialistické vlasti. Ale pojďme pěkně popořadě.
Ta výprava mě moc bavila děkuju za ni. Jak nás...
DanKam těm skautům ze Skaličky zmizel ze znaku pes?...
MOnaMoc zajímavý článek „Heydrichův mercedes našli ve...
MOna