Když se v anketě hlasovala, kam podnikneme první jarní výpravu, vítězily Mariánské louky v Hradci nad Moravicí. Na oddílovce jsou mnozí synci překvapeni, že se vůbec někde hlasovalo. Netřeba se však vztekat a hartusit. Provádíme tedy hlasování na závěrečném nástupu a nemůžeme se dobrat výsledku. Nezbývá než určit velitelským hlasem jako cílem výpravu „Soví vrch“ na Godule. Abych uchlácholil tábor proti hlasujících, slibuji opékání uzenek, zbytky sněhu pod skalními převisy a návštěvu jednoho velikého lomu, kde ještě nikdo z vás (ani veterán Tříska), nebyl.

Je chladné syrové ráno. Poslední cáry mlhy jsou už dávno roztrhány jarním sluníčkem. Je nás patnáct, takové malé příjemné překvapení, (když jsme si včera na oddílovce vyslechli kdo všechno a proč nejede). Za sebou už máme „hada“ – 21. úsek radistické olympiády odehraný ve vlaku, před sebou mýtický vrchol Godula.

Poslední tělocvična třicátého sedmého ročníku oddílové činnosti je za námi. Dlouho to vypadalo zase na fiasko. Ještě před vypuštěním již seřazeného manšaftu na Zaváté stopy, bylo v zástupu pouhých osm borců. Naštěstí poté ještě dorazili opozdilci Mink, Tobi a se zlomeným palcem levé ruky i Sigi.

Startujeme. Poslední zaváté stopy jsou nalezeny, poslední kombinace odevzdány. Soutěž celkově opanovali sběrači Lišáků, o druhém místu pro Vydry muselo rozhodnout vyšší skóre (součet) ve znameních. Tři kola Jiráska přinesla známečky Gorkovi, Minkovi, Pedrovi, Sigimu a dvě Skyovi. Dnes musíme ukončit, díky katastrofální účasti (zejména v únoru), notně zanedbanou Zimní sedmičku. A jdeme na to.