„Ježíšmarjá!“ To vám byla tak nádherná výprava, že se až slov nedostává. A při tom se jednalo jenom o naprostou „pochozí selanku“, (kdy připravené hry (několik hodin jsem s nimi zápasil), zůstaly doma v černých deskách A4 u klavíru). Nic jsme si nezahráli – i když, (ale o tom až později). Počasí nic moc – každou chvíli to vypadalo, že to „spadne“ – rozuměj déšť. Účast „invalidní“, značná část Trojkařů je chorá, což se dalo odsledovat z účasti na včerejší oddílovce.
„Ty, Infine, co ty tu robíš?“ „Já jedu s vámi!“ – první zlatý lísteček padá do „Obřího dolu“.
Ještě je tu se mnou Lála (druhý zlatý lísteček následuje), kupuje jízdenky a vyjednává s paní za pokladnou. A Sobík má draka! Třetí zlatý lupen, neboť Sob včera tvrdil, že draka vyzvedne od babičky z půdy, a své slovo dodržel! I Lála má draka. Ostatní ale nemají nic. (Já mám psa!) Všichni jsme rozradostněni podzimem, část Trojkařů je v kraťasech. (Akorát ty zapomenuty černé složky A4 tam doma u klavíru mě naprosto žerou).
Celý týden bylo ošklivé, pošmourné, počasí. A výhled na sobotu, na kterou jsme měli naplánovanou výpravu na Starou Libavou, byl totálně špatný. V pátek jsem se tedy rozhodl, že se místo výpravy sejdeme v klubovně, zahrajeme si nějaké deskovky a poté navštívíme Laser arenu, kde družiny svedou navzájem souboje turnajovým způsobem. Pohříchu bylo počasí v Olomouci slušné. Naštěstí meteoradar v plánovaném cíli výpravy ukazoval srážky. Tedy - rozhodnutí se ukázalo správným.
A zejména Laser arena se vydařila! Lišáci vyhráli oba své souboje, Vydry porazily Rysy a skončily druhé.
Výprava na Čantoryji, bobová dráha (zapsal Sobík)
Sraz byl na karvinském nádraží v 7:30. Když jsem tam dorazil, u vstupu mě zastihl Pišta, a po podání ruky jsme oba vstoupili do haly nádraží, kde již k našemu překvapení seděl Cecil. Opět podání ruky a usazení na lavičky, a pak se kluci začali postupně trousit jeden za druhým, až nakonec dorazil i pan Antek. Pozdravil jsem se se všemi a posléze začal výběr peněz na vlak, který činil 100 Kč za osobu. Antek šel po vybrání nakoupit jízdenky a já a pár dalších kluků jsme šli doplnit proviant do místního bufetu. Když jsem se vrátil, byl již čas vyrazit. Zabalil jsem si Coca-Colu z bufetu do batohu a vyšel s kluky na vlak.
Po cestě na perón začal Sysel se mnou, Kubkou a Pištou hrát dračí doupě. Tedy respektive honbu za pokladem, protože včera na oddílovce dostal Sysel zákaz na výpravě dračí doupě hrát, a tak jsme to přejmenovali. Usedli jsme do vlaku a pokračovali ve hraní honby za pokladem. Minuli jsme odsvěcený kostel sv. Barbory v Loukách a pár jezírek vzniklých důlní těžbou. Zastavili jsme v Třinci přímo pod železárnou, která se nad námi tyčila jak obrovský hrad.
Dřívka jsem koupil za pár šupů, jen nevím jestli v...
@ntekPojednání o vydařené výpravě do Zábřeha je konečně...
KassaTy jo, langoš za 130,--. Mazec. Z popisu se mi...
KassaV těchto dnech stojí za to opět si připomenout...
MOnaTo tak vždycky bývá. (Překvapilo by mě, kdyby...
MOna