Tak, a máme tu poslední tělocvičnu tohoto 43. oddílového roku. Konečně slušná účast sedmnácti členů a čtyř Modrých racků. Na úvodním nástupu po Zavátých stopách vypadají Rysi jako Kašpárci – dva borci Pedro a vega červené triko, Paolo modré, Dan má místo černého alespoň zelené…

Oddílová činnost - únor 2025

Smutně malá skupinka osmi Trojkařů se sešla v plánovanou dobu srazu na určeném místě. Vedle eskalátorů podchodu hlavního nádraží se nachází pouhopouhých osm chlapců, vyhlížejících další potencionální příchozí. Přitom ještě ve čtvrtek to vypadalo, že účast bude skoro stoprocentní. Ovšem v pátek mi začaly pípat omluvenky a má nálada klesala každou další příchozí… Linka M20, himbajs, co je to za značení?? Usedáme do vagonu v rozšířeném prostoru hned u dveří. Ještě jsme nedojeli ani na první zastávku a Vega už „to zalomil“. Z čehopak byl tak unavený?

Oddílová činnost - leden 2025

Začnu jednou negativou, ale poté již budou samá pozitiva a...

Dnes šest neúčastí, ovšem předem omluvena pouze jediná. Zejména je zarážející neohlášená neúčast podrádce Lišácké družiny Kayaka!

A teď již k těm pozitivům!

31. ledna 2025 (pátek)
Vyjíždíme v 9:00, operativně, každý je nabrán u svého bydliště. Naše auto musí ještě nakoupit potraviny v Mohelnici. Infin se proto rozhodl vyrazit s lehčím zpožděním.
V Kaufu zjišťujeme, že ajvar je jen pálivý. Volám proto do škodovky Infina s návrhem na koupi jiné, výborné omáčky. Nepřichází v úvahu. Oddílová pochutina ajvar musí být. Ajvar jsem kdysi vůbec neznal, nezná to slovo ani word a furt mi to opravuje na avar. Chuťově kečupový humus, ale Infin to v oddíle prosadil a teď se obětovali a zajeli nakoupit ajvar do Globusu.
Nečekané a větší překvapení než ajvar byl padnutý strom, spíše trojstrom přes příjezdovou cestu k Tvrzi. Naštěstí v místě spodní louky. Jenže stromy ležely až do poloviny louky. Poprvé jedu přes tuto louku. Trocha strachu tam bylo, ale projeli jsme a později i Infin a Maroš.
Snažíme se okamžitě rozdělat oheň, teplota ve Tvrzi je lehce nad nulou.
Po příjezdu druhého auta rozdělujeme práce. Úklid půdy, zajištění vody na všechny dny, stáhnutí a nařezání dřeva a příprava bramborového salátu.

Dlouhé roky už je to od poslední návštěvy Hasičského záchranného sboru v Ostravě. Je to už tak dlouho, že ani Větroň, náš průvodce, není u hasičů. Pracuje hned vedle, jezdí se sanitkou a se svým hasičským týmem má stále dobrý vztah. Nyní jsme zde byli potřetí a předpokládám i naposled.
Na parkovišti u HZS na nás čeká auto s Infinem, Kubkou, Honzou, Lupenem a Fildou. Já vezu Mývala, Talíka a Goliho. Po oddílovce se vrátily horečky Matějovi, a tak svoji účast musel zrušit. Přidává se k nám ještě kolektiv mojí dcery s malými dětmi. Taky jich mělo být podstatně víc, ale nemoci řádí.

Vše začalo vlastně tím, že jsem ve výhledu prosincového kalendária neuvedl výpravu, která měla být právě tuto sobotu. V lednovém se již objevila jako dobrovolná. A dopadlo to nakonec ještě trošku jinak. Naplánoval jsem přespání v klubovně spojené s pracemi na klubovně s tím, že v neděli půjdeme na laser game a na driftovací motokáry. A jako bonus jsem na večer na hodinu rezervoval kluziště v Hlubočkách.

V klubovně zůstávalo přes noc 13 borců. V pátek s námi v klubovně pracoval i Gorka, v sobotu dopoledne se připojil i Sky. Jedinou kaňkou na jinak povedeném podniku tak bylo onemocnění Nereza.

Z 4459 fotek jsem vybral následující, leč z bruslení nemám ani jednu. Třeba někdo fotil...!

Sněhová výprava na Skalku a Severku.
Z přihlášených na výpravu nedorazí pouze Goli. Ranní vstávání bolí. Filda a Matěj se pro nemoc omluvili.
V týdnu jsem nervózní, po napadnutém sněhu má přijít obleva a následně zase sněžení. Ve čtvrtek mi odpoledne ukazuje teploměr 13°C. Vysoké teploty jsou i na horách, sleduji webkamery na Severce a sníh jde rychle dolů. V pátek je zvrat počasí, mrzne a sněží. Vydatné sněžení má přijít teprve až v sobotu večer. Chvíli uvažuji, zda výpravu nezrušit, ale co, pojedeme, uvidíme.
Poprvé jedu novou vlakovou soupravou RegioPanter. Oddíl už s ní jednou jel na některou výpravu s Infinem. Obsadíme hned první místa skoro u strojvedoucího. A stále stejný nešvar, hoši si sednou a nehodlají se nijak odstrojit. Někteří si nechali i čepici, rukavice a na zádech batoh. Pokaždé mne to lehce, ani neudiví, ale spíše rozčílí.

Přijíždím k tělocvičně, a co nevidím – paní Geschwinderová je tu. Že by mi včera podala nepřesné informace? Ne, je to prozaičtější, její dcera zapomněla v tělocvičně mobil…

Hoši ze Slatinek hlásí zpoždění. Ještě než odstartuje program, Dan mi ukazuje ploštici a za chvíli bonbónek na chodbě. Asi má pocit, že to potřebuji vědět! Uklidíme později…

Již zavedeným úvodem jsou Zaváté stopy a Jirásko. Známky za Jirásko získali Kayak s Pavláskem v prvním kolem, Maty a Dan v druhém kole a překvapivě Paolo s Bubnem ve třetím kole.