Před klubovnou mne vítá několik hochů. Dalmi donáší dva míče z březnové tělocvičny. Rysové platí mýtné za leden! Mimo chorého Koumese jsme zde všichni. Rozdávám bodovací lístečky za březen. K údivu všech zvítězil Dragon. Já se nedivím. To je tak když nějaký výtečník odevzdá známky za tři měsíce!! Po nástupu na „magtabu“ (magnetická tabule) vysvětluji, kde se na nových stránkách oddílu nalézají informace o plánovaných podnicích. Na oznamovateli, v kalendáriu a dokonce i dole na hlavní stránce. Dragon mi sděluje, že už se přihlásil a Dalmi se ptá, zda půjdeme ven. No samozřejmě že půjdeme. Ze skladu vytahuji dvě pily – dřevěnou obloukovku a pilku na železo. Právě dorazivši Vitas se zajímá k jaké že to hře budeme potřebovat.

Začato 12. dubna 1964 – tak vypadá jeden z nápisů na titulní straně kroniky našeho oddílu Karvinská Trojka. Pro některé nynější členy to může být datum vpravdě hodně historické (z minulého století). Já jsem se v té době právě chystal narodit. Ještě než oddíl potvrdil svůj vznik, který je datován na 28. dubna 1964, začínám už týden psát svoji historii. Společnou cestu ale nacházíme až za dalších 12 let.

Ačkoli rosničky, a počasí na včerejší oddílovce tomu nasvědčovalo, předpovídaly slunečné počasí, ráno je obloha zatažena ocelově šedými mraky, které nevěstí nic dobrého. Přesto se nás na nádraží sešlo celkem osm Trojkařů, včetně jednoho veterána Dyma, někdejšího rádce družiny Vyder. Po zhruba hodinové jízdě zastavila naše Regionova na zastávce v Libině. Zatímco pár vystoupivších spolucestujících si vytáhlo límce a chvatně opustilo prostor zastávky, my

Setkáváme se v zaplněné nádražní hale. Tolik lidiček a dětiček. Kam všichni dnes jedou? Za to naše řady jsou krapet prořídlé. Nejméně je opět Rysů. Lišáci jsou bez Páti. Od Vyder chybí omluvený Sochor a Kubula. Ten nám vzkázal, že na Filipce už byl. Co by tam tedy ještě dělal? K desítce Trojkařů se přidává Norek s rodinou a vyrážíme na III. nástupiště. Cesta vlakem proběhla klidně, protože Mona nerozdal lístky s radistickou olympiádou.
Vlak nás vysypal do podmračného rána v Hrádku. Antek a Rendy se trhají pátrat po kešce a my zčerstva vyrážíme po asfaltu nahoru k „zámku“. U pamětní desky scházíme do spodního lomu, napájíme se a shazujeme ze sebe část výstroje. Doráží keškaři a Rendy přináší zpoza pomníku schránku. Tak se všichni díváme, co je tam za poklad. Rozdáváme známky k náletům. Nad stále ještě nedokončeným nóbl pensiónem zahýbáme do lesa a po staré cestě dorážíme k vrchnímu lomu.

Dnes klubovnu odemyká, posledních několik desítek metrů prchaje, Roman. Protože Peggy a Šnek jsou nepřítomni - Šnek se neomluvil, což je u rádce tak trochu zarážející. Padají na mne otázky zda půjdeme ven. No, nevím, nevím. Je nás dvanáct, po čtyřech v každé družině. Po nástupu rozdávám bodovací lístečky za poslední dva měsíce. Runy zde není, ale lepidlo vytahuje Rendy, tak si téměř všichni Trojkaři nalepili lístečky do pracáků.
Z oznamovatele čtu výsledky z vyvěšené tabulky oddílového žebříčku.
 

Dnes je nás plná klubovna. Chřipce byl už asi zatnut tipec. Dokonce se objevil i Roman II., neboli Evans, který se zranil na Antarktiriádě. Chybí pouze Pú, asi stále zachvácen zimní spánkem.
Oddílovka začala tím, že nás Mona vyhnal do předsíně, ať se přezujeme. V zápětí dorazil Antek. 

Mona má odpolední, takže oddílovku vedu já (Antek). Je nás málo, chřipka stále řádí. Páťa, Orel, Dalmi a Runy jsou nemocní. Naopak Koumes a jeho bratr Dodo už jsou zdrávi.Ve čtvrtek končila anketa o pamětním lístku z Antarktiriády. Vyhrál lístek focený Lálou. Což mě celkem těší. Mám rád, když se mění autoři.Z racků je zde pouze Vitas. Pomáhá mi s programem a to je dobře, protože moc toho připraveno nemám.Oddílovka začíná pexesem. Rysové jsou jen tři, ke každému stolu jeden. Vítězí Lišáci. (L 36b, R 30B, V 30b). Následuje Co je to?

„Odkud se bere ta zvláštní přitažlivost polárních končin, tak mocná a neodbytná, že jen je člověk opustí, zapomene na všechnu únavu tělesnou i duševní a jenom dychtí po opětovném návratu k nim? Kde se bere ten úchvatný půvab oněch krajin, přeci tak pustých a děsivých?“

                                                                 Jean-Baptiste Charcot

8. leden 2011

Od čtvrtka odpoledne začína po měsíci obleva, teplota stoupla vysoko nad nulu, takže sníh mizí před očima. Na nádraží se schází téměř celý oddíl (schází Dragon, Orel, Pú a Runy)

8. leden 2011

Od čtvrtka odpoledne začína po měsíci obleva, teplota stoupla vysoko nad nulu, takže sníh mizí před očima. Na nádraží se schází téměř celý oddíl (schází Dragon, Orel, Pú a Runy)

Pamětní lístečky z oddílových výprav, expedic či jiných podniků se přidělují každému účastníkovi akce už od nepaměti. První takové byly „vyráběny“ od počátku oddílu. (Zde nutno podotknout, že lístečky nejsou naším vynálezem. Grifin se nechal inspirovat HOBRy a oddílem BVÚ Karla Líby. pozn. MOna). Nevydávaly se samozřejmě nepřetržitě, občas vznikla mezera. Zláště kdysi byla výroba opravdu pracnější než dnes, v době digitálních fotoaparátů, skenerů a domácích tiskáren. Práci s fotografií ve fotokomoře dnes už těžko uvidíte. Po vyvolání a vysušení (vyleštění) fotografií ještě následoval u každé ručně popis černou tuší. Jak je ostatně vidět na pamětním lístku z r. 1984. Na snímku je Mona, Patka a v pozadí Miki. Autor fotografie a zpracování je Fous.