V sobotu ráno je zataženo, ale neprší. Ve vzduchu je cítit sníh. Před nástupem v 9.00 hodin valím do konzumu vyměnit dvě 10 kg PB láhve. A hned zatápíme. Po chvíli se klubovnou line teplo. Stále čekáme, že ještě někdo dorazí. Rysové jsou totiž pouze dva – bratři Urbančíci. To, že Koumes je nemocný, víme už od včerejší oddílovky. Ale kde jsou Peggy, Dragon a Tomáš? Lišákům chybí nemocní Tříska a Jack. Honza je už od včerejška v Praze. Nepřijel ani Dodo od Vyder. Chytil nemoc od bratra. A nedorazil nikdo ani z Modrých racků! Rozdáváme si propozice k Vánoční nadílce.
Zahajujeme morseovkou. Luštíme úsek do radistické olympiády. O první místo se poprali bratři Śniežkové. Jak jinak? Stavíme věžičky z dřevěných kostek kubusu. Lišákům a Vydrám padají jejich stavby několik desítek vteřin před koncem. Vydrám se podařilo Rysy, jimž věžička nespadla, překonat, Lišákům ne.

Celý den se honí po obloze černé mraky. Vítr mocně duje v korunách stromů. Na stadión musíme na okolo. Branky jsou zavřeny. Zahajujeme podzimní 86. RODEO. Na počátku trochu historie a potom padáme z klubovny k prvním rodeovým závodům. Vracím se zpátky pro foťák, ale Dragon mi vesele zvěstuje, že už klubovnu zavřel. V tu ráno by se ve mne krve nedořezal. Nikdo z nás, co jsme venku, nemá od klubovny klíče. Všem zůstaly zabouchnuty v klubovně. Co budeme dělat? Čekám, že přijede Vitas. Spojíme se s Antkem, má odpolední směnu, a ten nám snad své klíče půjčí.

Po zorganizování a uskutečnění několika společných podniků Karvinské a Olomoucké TROJKY padl návrh na uspořádání společného tábora v Lužických horách – konkrétně v Rynolticích, kde bychom měli základnu v místní škole.

Hoši z Karvinské TROJKY již s podobným typem tábora měli zkušenosti, ovšem pro nás to byla zkušenost dočista nová. S odstupem času můžu s klidným srdcem říct, že akceptování návrhu na tento společný tábor bylo rozhodnutím správným.

Již včera na oddílovce byly odehrány tři zápasy podzimního RODEA, již třiapadesátého v historii oddílu. Po Matematiku, Kimovce a Sudoku vedou Vydry o jeden bod. Uvidíme, jak se družinám povede na Rabštejně, kde bude Rodeo pokračovat…

Ranní mlha se, díky srazu až v 9:20, rozplynula, nicméně stále je zataženo, po sluníčku ani vidu, ani slechu. Blížím se na hlavní nádraží. Asi padesát metrů přede mnou vidím Goblina, jak vstupuje do nádražní haly. Beru to zadním vchodem a u trafiky, místa srazu, jsme téměř současně.