Ráno, po páté hodině, se nad poli – tam u nás, vznáší zlatý prach. To slunce vyšlo a jeho paprsky prosvěcují cáry mlhy, která se trhá. Ale Sira to nezajímá, šmejdí podél remízků a značkuje lopuchy.
Teď sedím ve vlaku a Vitas na proti mě vypráví o své maturitě. Za okny ubíhá krajina nad níž, jako velká poklička, visí olověná mračna. Dnes určitě zmokneme. Ne nadarmo jsem včera na oddílovce připomínal pláštěnku.
Pod nohama leží Sir a bezelstně pouští větříky. Okno máme otevřené. Čtveřice Trojkařů se baví tiše za námi. Ano, je nás pouze šest. Ale v Bocanovicích nás bude čekat Sochor. Bude?
Je tu! Vyskakujeme na panely "čapovické" zastávky. Sochorova sestra se ubezpečuje, kudy že se to budeme vracet z hřebene. Odjíždí. A jsme tu sami. Panťák si to pádí k průsmyku a Sir do blízkých bylin, kde si vyprazdňuje střeva. To jsme si všichni oddechli.
To tak vždycky bývá. (Překvapilo by mě, kdyby...
MOnaNěkteré návrhy byly dosti zvláštní!
Kassa105 let od schválení naší vlajky. Podívejte se jak...
MOna...
@ntek