Vyrazil jsem ještě za světla. Všude je bílo. Tachometr na kole ukazuje - 6°C. Mažu si to cestou za Jäklem a potom za panelárnou a přes „Stalingrad“ – rozuměj Karvinou 6 – Nové město. V kletru vezu dvacet výtisků „TTT“ a fotoaparát. Už svítí vánoční hvězdy na stožárech pouličního osvětlení na třídě „Osvobození“. Smráká se. Přejíždím křižovatku u PRIORU, obhlížím „KFC“, ještě jsem tam nikdy nebyl, ale pracuje tam „lišák“ Tříska, neviděl jsem ho skrz okenní tabule. Ale ládovala se tam nějaká rodinka, korpulentní maminka a korpulentní dětičky. Jezuskote!!

Šlapu do kopce na fryštátský rynek. Kdysi zde jezdila i tramvaj. Tma je už hmatatelnější. Mířím Pivovarskou ulicí ke kostelu „Povýšení svatého Kříže“. Nikde nikdo. Odkládám kolo do stojanů, snad mi ho v adventním čase nikdo nevezme. Sahám na železnou kliku kovaných dveří kostela, je otevřeno, všude tma. Vcházím do chrámové lodi. Na oltáři hoří svíce, vlevo od vchodu je „betlémské světlo“.

Jsou zprávy, které se nepíší lehce, a už vůbec ne v adventních dnech před Vánoci. Volal Domino Antkovi, že nám umřel Rychlík. Už tu není. Odešel na svoji, jak se v oddíle říká, poslední výpravu. Tak si tak nějak mnu oči. Za okny je kalné ráno. Slza sjíždí po tváři, když si čtu Antkův příspěvek v prosincovém TTT – 673. měsíce oddílové činnosti. Takové zprávy by neměly před Vánocemi přicházet!! A už vůbec ne o takových chlapech – Trojkařích, jako byl Rychlík!

Rychlíka jsem měl moc rád. Byl to Trojkař, jak se říká, tělem i duší. Nezapomenutelný je jako „Jech z Rosenthalu“ na táboře „Pod junáckou vlajkou“ v roce 1990! Ty přiložené fotografie patří k nejsilnějším rokům Trojky. A Rychlík byl jedním z tahounů, vždy stál pevně v řadě Rysů a za svoji družinu se rval se sveřepou zarputilostí.

Od úterý do čtvrtka proběhly úspěšně družinové turnaje prosincového DOD ping-pongu. Za Lišáky postoupili Kayak, Gorka a Kroky, ve středu si mezi Vydrami postup vybojovali Sky, Pedro a Maty, a tři Rysové si potrénovali a postoupili všichni - Čedar, Mlčoch i Frenky.

Na zasněžené louce před vesnicí stojí bubeník ve starém, ale dobře udržovaném kabátě. Zabubnuje, počká až se lidé začnou scházet, rozbalí zprávu a začne svým hlubokým hlasem číst:

“Pozor, pozor, naši princeznu unesl drak,
pan král proto na vědomí dává,
že kdo ji osvobodí,
toho čeká odměna vskutku královská.

Hrdinové, princátka, hloupí Honzové a chytré Jarmily
na hrad spěchejte a princeznu se hledat vydejte.”

Advent už je v běhu a mě se do rukou dostal šifrovací adventní kalendář. Původně jsem jej nechtěl pouštět dál, ale protože mnohé šifry jsou celkem příjemné a během roku vlastně nepoužitelné, posílám odkaz pro všechny (zájemce). 
Nejúspěšnější řešitelé snad získají nějakou odměnu. Přinejmenším jim zůstane dobrý luštitelský pocit. Šifrovací adventní kalendář je určen pro Karvinskou i Olomouckou Trojku a samozřejmě pro každého, kdo si jej stáhne a budě luštit a řešit. 
Přečtěte si dobře návod, je tam jasně uvedeno, že dětem mohou pomoci s řešením rodiče. (Pitris, nemusíš kvůli tomu za maminkou).