Aktualizovaná verze Nezavátých stop je na světě.
Lze je stáhnout

zde

Určitě nebude dnešní výprava patřit k těm, co vám utkvějí na dlouho v paměti. Přesto jsem rád, že jsme po zrušení podzimního rodea alespoň někam vyjeli. Za mě, lépe než sedět doma.
Předpověď počasí nebyla zrovna optimistická. Mělo pršet skoro celý den, mraky byly takové naducané, černošedé, věštící déšť, ale ani na nás nekáplo.
Šestice členů se omlouvá pro nemoc. Něco, ne corona, zase řádí mezi lidmi. Sám se nějak necítím od pátku. Kubka a Honzík jeli na dny NATO, Cecil stále shání nějaké oblečení. A tak jede aktivních členů jen sedm. K tomu Infin, Toncek, Jaryn a já. Jo a taky pes Rufus.

Cíl výpravy není jen samotná Štramberská Trúba. Jen se asi v názvu nejlépe vyjímá. Postupně na fotografiích a v zápise uvidíte, co se na tak malé lokalitě dá navštívit. A to jsme zdaleka neviděli a nenavštívili vše.

Nádraží Karviná. Můj tip, že nás bude devět vyšel přesně. Plus Mona a já – jedenáct. Tedy spíš jsem po oddílovce nedoufal v takový počet. Rozmáhá se nám zde takový nešvar. Děti pořád u někoho slaví narozeniny a místo výpravy raději volí tyto dětské radovánky s klaunem, dárky a obžerstvím. Na oddílovce zahlásí oslavy narozenin několik jedinců.
Počasí – lepší být snad ani nemůže.
 

Na nádraží Olomouc město, tedy u klubovny, se nás sešlo poměrně dost. Vlastně kromě Kayaka a Nikiho všichni. Štěpánovi se udělalo nějak ouzko, popotahuje a nechce s námi jet, respektive se nechce rozloučit s rodiči. Nakonec jsme se dohodli, že to zkusí a v případě potřeby zavoláme jeho tatínkovi a ten by si ho někde vyzvedl. A dobře jsme udělali, protože Štěpa byl po celou výpravu naprosto v pohodě!

Nastupujeme tedy do Regionovy, dokonce si i většina kluků sedá. Panu průvodčímu zabralo dvě zastávky, než z jeho příručního strojku “vylezl” patřičný cestovní doklad. Skoro to vypadalo jako by hrál nějakou digitální hru. Ale byl vstřícný, hledal nejlevnější variantu…