Dlouho jsem váhal, jakou titulní fotografii, jaký uvozovací snímek mám zde vyvěsit. „Fotéčku“, co by plně vystihla a názorně popsala vše to, co se dělo na předposledním podniku 50. tábornického roku činnosti. Dvorní fotografové se tohoto oddílového podniku nezúčastnili (vyjma Kulajdy, který nefotil!), tak jsem byl odkázan na svůj „poděděný zapalovač“ – rozuměj – přístroj, který si na fotoaparát jenom hraje. Původně jsem zde „plesknul“ snímek o němž si myslím, že plně zobrazuje vše, co se na „Generálce“ dělo.
Potměšilé počasí, odhodlanost, semknutost, kroky do neznáma, boj o cukr, můry na promítacím plátně, běh mezi letitými stromy a šlahouny lián v prostoru odsvěceného hřbitova a vstřícnost evangelického pastora Mgr. Szkandery. A naprostou pohodovost bývalého rádce Lišáků – Krabata, kterému jsme systematicky „demolovali“ zahradu a její zařízení, a on neřekl ani „popel“. Později, s odstupem několika týdnu, jsem názor ale změnil. Především za to může tábor.

Doufám, že nikoho nerozhodí nadpis! Ne, nejedná se o pohoří v jihozápadním Německu. Je to jenom „transkripce“ našeho Černého lesa, táhnoucího se od Ráje až po Mizerov. Někdy používáme i – Black forest, nebo spojeně – Blackwood. Možná bychom mohli použit i francouzsky – Forêt-Noire, nebo rusky – Черный лес, (ale je zajímavé, že po překladu „Černý les“ do ruštiny mi vypadlo toto: Шварцвальд). Tak doufám, že to nikoho nerozhodí.
Ale mne rozhodila účast na dnešním podniku. A to mne Antek varoval (vedl včerejší oddílovku). Je čas školních výletů a škol v přírodě, a já ještě nevím čeho – rodinných dovolených? Však si určitě všichni vybavíte, že už roky hlásám, že oddílový žebříček by měl končit 31. květnem. Naštěstí se valná část omluvila dopředu, tak víme s kým nemáme počítat. A tak tu sedíme, na srazovišti u „SPORTBARU“, a čekáme. Víme tedy, kdo nepřijde, ale nevíme kdo může dorazit. Kde jsou ti, co se neomluvili? Nepsaný oddílový zákon: Dej o sobě zprávu! Tohle vám nikdy neodpustím!!