Už několik týdnu panuje jarní počasí. Vůbec nezapršelo. A teploty překračují rekordy staré několik desítek let. Pole i lesy jsou suché. To bude krásná výprava. Vyprášíme kraťasy a oddílová trika. Ale prognóza počasí na konec týdne slibuje radikální změnu. Snad to ještě jeden den vydrží. Nevydrželo. V pátek se citelně ochladilo a měsíc dorůstající do úplňku zakryly mraky. Zvedl se vítr. Ten, co něco přinese.   
Sobotní ráno je pošmourné, ale neprší. Dokonce je tepleji než včera, když jsme šli z oddílovky. Neumím si vysvětlit proč Rysů je tak málo. Sice ani u ostatních družin není účast valná, ale aby z celé družiny dorazil pouze Shrek, je pro mě nepochopitelné. Zvláště, když se od Rysů nikdo neomlouval. Vyder, i Lišáků, je shodně po pěti družinících. Takže nejvíce je opět Modrých racků.
Na třetím nástupišti se cpeme do „městského slona“, („tornádům“ asi už navždycky odzvonilo!), a rychle nahoru, rychle k okénku.

Pamětní přívěšek k 50. letům oddílu Karvinská Trojka.
Wili vytvořil tento pamětní přívěšek a zajistil jeho výrobu. Je pouze pro zájemce. Je možné nechat si na něj vygravírovat i své registrační číslo. Možné i bez registračního čísla.

Cena pro zájemce 150 Kč. Rozměry 30 × 40 mm. Materiál nerez plech tl. 3 mm. Písmo gravírované laserem.
Termín objednávek je do 31.3.2014, aby bylo vše na sraz připraveno.
V diskusi prosím uveď, zda máš zájem, včetně přání registračního čísla. Pokud jej neznáš, dohledám v registračce.
Oslovte prosím i možné zájemce, kteří na naše stránky chodí jen občas, nebo vůbec.
(Omluvte sníženou kvalitu fotografií)

Při přepisování data zjišťuji, že na den a měsíc přesně se po V. tělocvičně koná VI. tělocvična Zimní 13 – ta poslední. A to je dobře, protože ještě kraluje kalendářní zima. A nebylo by žádoucí, v čase kdy se dá v kraťasech slaňovat železný most na Mariánských loukách, či na bicyklech brázdit říční nivu řeky Olše, plantážit do tělocvičny, mezi čtyřmi zdmi být zavřený.
Ráno je syrové, v ulicích se válí vlezlá mlha a z pusy vypouštíš páru. Je to na rukavice a kulicha. Tlačíme se ve vestibulu školy. Rysové mají mezi sebou chlapíka, který je mi povědomý. Ale nevím kdo to je. Až při bloumání pod korunami lip, kde pozoruji havrana zápasícího se skývou chleba, se mi rozsvěcuje. Alofok od Vyder!! Když doráží Antek, bereme materiál ze zavazadlového prostoru „astry“ – a, protože zrovna dorazil školník František, valíme si to ke vstupu do tělocvičného traktu. Zaplať pánbůh, že dorazil Racek Fili a promptně rozhazuje poslední zaváté stopy po tělocvičně. Královská hra Zimní 13. Upomínka na největší polární tragédii.

Sraz „na pohodu“, dvacet minut před devátou, u trafiky na nádraží. Po chvíli vyčkávání jde Ludva koupit jízdenku do Domašova pro sestavu Nadík, Qéčko, Xury, Gorka a Twist. Už na nádraží se začíná rýsovat hlavní téma dnešní výpravy – jídlo. Nadík právě dojídá pátou z šesti koblih. Raději se loučíme s rodiči a přesunujeme se do vlaku. Do odjezdu zbývá ještě několik minut, ale ve vlaku už není místo na sednutí. Postáváme proto v uličce; Ludva vyhlašuje všímandu. Vlak se postupně vyprazdňuje, a když v Hrubé Vodě vzpomínáme na Twistovy zapomenuté rukavice, sedíme už na sedačkách. V přední části vlaku jsou vidět přední kola několika bicyklů. A není se co divit – každý, koho slunce oslní, by si očividně nejraději přál, aby se zatáhlo. Tak to tedy ne přátelé, jen ať svítí!