Ač podnik povinný, od klubovny odjelo pouze šest činných Trojkařů - Gorka, Čedar, Mink, Twist, Rafan a Maty - s Ludvou a Kassou. V sobotu  ještě s Dymem, Nadíkem (zůstává do neděle) a Vojťasem, v neděli navíc s Olpranem a Sigim...

V sedm hodin ráno jsem přišel z noční směny, vyměnil duši v zadním kole svého horského bicyklu, převlékl se a s nabitým fotoaparátem jsem valil k Oblázku, k místu, kde železniční trať kříží polní cestu, protože v 8.40 hodin má z Petrovického nádraží vyrazit parní vlak do stanice Karviná Město (jsou Dny Karviné – a tato atrakce je už několik let pravidelným počinem města). Leč, vlak vyjel dříve, a kouř z komína „Matěje“ (řada 433.002), mi mával zpoza lánu fousatého ječmene ještě daleko od přejezdu u Oblázku.
Tak jsem tiše koukal, jak se vlak spouští k městu, ke Kovoně, a pomalu se rozjel na místo dnešního srazu. Tachometr chvíli střečkuje, ale potom si dá říci, a tak už nic nebrání dostavit se místo včas. Je pod mrakem, teplo přijatelné, doufám, že nebude pršet.
Na parkovišti v našem koutě je už chumel bikerů a na zemi ještě větší množství kol. Od „kaflandu“ se trousí další borci, s koblihem v ruce, či jinak.

Ráno je fajně. Chladný větřík pofukuje. Je slunečno. Po nočním deštíku se ještě najdou smáčená místa, ale asfalt je suchý. Z Prstné přijíždí Mates. Frčíme k PRIORU na místo ranního srazu. Mates se mě drží jako klíště, takže šlapeme ve svižném tempu. Na srazovišti už je několik Trojkařů, Runy přichází z BILLY. Páťa vylévá ze svého batohu čaj. Praskl mu „velbloudí vak“. Co na tom, že byl ve slevě, když dnešní příděl tekutin vylévá do trávy? Kolem něho poskakuje Švejk.

Na nástupu zjišťuji, že Páťa je jediným Rysem. To je pěkné. Dále chybí celé šarže Lišáků. Na Třísku se dozvídám, že dnes bude strašné horko, proto nejede. Na Jacka se dovídám, že dnes bude pršet, proto nejede. U Vyder chybí Dodo, Véna a Vítek. Přijíždí Fili. To už je pět Modrých racků. Kulajda, Toncek, Fili, Sněžka, já a Vitase si vyzvedneme na odpočívadle v té obci, co pravidelně vítězí v žebříčku největšího znečistění ovzduší.

1. den - Pátek, 20. květen 2016

Na sraz jdu raději dříve, neboť si potřebuji ověřit, jak je to s výlukou vlakové trati v úseku Šumperk – Jeseník. Paní na informacích mi je potvrzeno, že v Zábřehu bude čekat dostatek náhradních autobusů. Rodea se nezúčastní Sigi, který má víkendový turnaj v kopané, Jiřík, jehož maminka omluvila, že nebudou stíhat odjezd a Rafan s přišitým ušním boltcem. Proti sobě tak do soutěží nastoupí sedm Rysů proti čtyřem Vydrám. Hepík s Bublou nemají oddílové polokošile, prý je ještě nenafasovali – budeme to holt muset napravit! Bubla má na sobě maskáčové kalhoty s laclem (takové jakoby montérky) a růžovoučké tričko. Sky tvrdí, že prý je to lososová. Nemohu to potvrdit ani vyvrátit, je to nad mé rozlišovací schopnosti.

Podnik, připravovaný několik měsíců – s poetickým názvem brigáda a pracovní setkání na Tvrzi, se propíral mezi Racky už několik týdnů na diskusi v kalendáriu. Příspěvky se předháněly v tom, kdo s kým pojede v autě, kdo půjde do studny a kdo se bude vozit na bránách, kdo bude škrabat brambory na striky a kdo bude vedle koho nocovat, protože kamarád se v noci odkopává. Jak se blížilo datum podniku, počali odpadávat někteří přispěvatelé. Mozol odjíždí bránit naše východní hranice, Pinďa musí tahat vagony s uhlím na noční směně, Meďák stoná, Pitrísovi padá most, či co?, a ani Šamot nebude škrabat brambory na ty striky. A tak mnohá auta jedou poloprázdná.

Ne tak valník řízený Patkou, s velitelem vozu Marošem. Tady Antek, hlavní organizátor zažívá mučivé chvíle, neboť Patkovi a Skypošovi (strejda Skyppyho a Mruwky) se podařilo vůz zprovoznit až ve čtvrtek v devět hodin večer. Dodávka bude totiž hrát jednu z hlavních rolí.

Oddílovka

Na oddílovku přišli všichni, kromě Rafana, kterému popraskaly stehy po operaci. Dokonce se na nás přišel podívat i Bubák s malým Františkem. Venku je hezky teplo a svítí sluníčko. Hned po zahájení jdou všichni do parku, kde pod vedením rádců probíhá cvičné vázání uzlů. Po mém příchodu si Rysi chystají čtyři lasa na kombinované uzlování, zatímco Vydry dostávají úkol, aby donesly listy dvou druhů javorů. V prvním stopovaném kole dosahují Rysi na čas 1:24, ve druhém se jim rozvázal škoťák. Vydry donesly listy až za dlouhých šest a půl minuty. Role se prohazují. Vydry uzlují, Rysi shání listy, což se jim daří na dvě a půl minuty! Vydrám se první kolo kombinovaného uzlování nezdařilo, ve druhém mají čas 1:49. Následuje Indiánský posel. První úsek za Rysy běží „potěr“ Bubla, Sigi, Kroky, Hepík + Čedar.

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetuer adipiscing elit. Nullam at arcu a est sollicitudin euismod. Maecenas fermentum, sem in pharetra pellentesque, velit turpis volutpat ante, in pharetra metus odio a lectus. Nullam sit amet magna in magna gravida vehicula. Maecenas libero. Morbi scelerisque luctus velit. Etiam egestas wisi a erat. Nulla non lectus sed nisl molestie malesuada. Curabitur ligula sapien, pulvinar a vestibulum quis, facilisis vel sapien. Aliquam id dolor. Temporibus autem quibusdam et aut officiis debitis aut rerum necessitatibus saepe eveniet ut et voluptates repudiandae sint et molestiae non recusandae. Nulla est. Nam quis nulla. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquip ex ea commodo consequat. Ut enim ad minima veniam, quis nostrum exercitationem ullam corporis suscipit laboriosam, nisi ut aliquid ex ea commodi consequatur? Praesent in mauris eu tortor porttitor accumsan. Fusce dui leo, imperdiet in, aliquam sit amet, feugiat eu, orci.

Mám takové malilinkaté podezření, že cíl dnešního podniku nebyl vybrán náhodně. Zkrátka – Antek navrhnul, abychom zrobili výpravu do Obřího dolu – na legendární oddílové tábořiště (poprvé zde oddíl oheň rozdělal 4. 10. 1964 – to jsem ještě neměl dva měsíce, a Antek necelých šest), bo jsme tam už dlouho nebyli. Pravdu měl „skarbowy“! Například: druhá výprava Třísky, (jedná se o nejstaršího činného Trojkaře), byla do Obřího dolu. A Tříska má u svého jména číslovku 6,7 – to znamená, že v oddíle pracuje šest roků a sedm měsíců. Tak tedy jo. Pojedeme do Obřího dolu.
Jen málokoho napadlo (nikoho!), že Antek se chce opětovně podívat na místo své první výpravy, které byl zúčastněn v Karvinské Trojce. Pozorný čtenář našich stránek se určitě dovtípí, proč tak činí, protože napevno četl Antkův příspěvek s názvem „Karvinská Trojka pokračuje…“ (takový malý nekrolog ke čtyřicetinám svého působení v oddíle). Těm ostatním je to šumafuk.

Ráno škaredě, zamračeno, mokro, zima. Počasí nám jde na ruku. A my jdeme do tělocvičny. Pro výzbroj k nám dovalil Rybařík a odvezl mě i s ní do Ráje. U hlavního vchodu školy je už chumel hochů. Vybízím je k odebrání bedny s kyrlingy, míčů a brašen s florbalkami. Suneme se ke vchodu do spojovací chodby. Pan školník nám otvírá a vpadáme do šatny. Přichází Fili. Aidi už dostal zaváté stopy určené k poslednímu rozhozu.

Dobíhají poslední opozdilci. Převlíkáme se a na povel pádíme do tělocvičny a vrháme se po zavátých stopách. Nástup, prezentace. Rysům chybí nemocný Filo, Tomáš a Shrek na jehož účet se vtipkuje, zda ještě nezametá listí před blokem. Rádce Lišáků je na lyžařském výcviku a Vydrám schází Vítek. Družiny hlásí počet nalezených stop. Vytahujeme velké žíněnky a na rozcvičení honička ve trojicích a hned jdeme na dohrávku buch-buchu.