69. jarní RODEO proběhlo ve zkrácené formě na dvou oddílovkách v Čechových sadech v pátek 3.6. a "za halou" UP Olomouc v pátek 10.6.

První část obsahovala závody, které jsou v tabulce uvedeny v prvních šesti sloupcích. O týden později jsme Rodeo dokončili.

Tabulka je uvedena níže.

V úterý 24.5.2022 se procházím s vnoučkem po lázeňském parku v Darkově. Obcházíme po hraně bazének, kde byla socha Živý pramen od Jana Kodeta. Ani mi nedocvaklo, že tam socha není. Pak se zastavujeme u Dívky s jablkem. Zvedám Edu, ať si sáhne na jablíčko...

Kdybych to byl býval věděl. Bylo to asi naposledy, co jsem onu sochu spatřil. Ne tuto bronzovou sochu neukradli, tu raději před zloději schovali. Spolu s ní i sochu Sedící dívky.

Dlouho, dlouho tuto výpravu plánuji. Několik let, jen to neustále posouval covid a v letošním roce už jen počasí a hledání volného víkendu. Na počasí jsme si nemohli stěžovat. Na účast opět ano. Z Vyder je zde jen Séba. Stává už se pravidelností, že nás jede něco kolem 50%. Pokud někdo dá přednost grilování na zahradě před oddílovou činností, něco děláme asi špatně. Nemáme už co nabídnout a jak lépe zaujmout. Anebo se pletu a hledám chybu na nesprávném místě?
To jsem ten zápis začal pěkně optimisticky.
Nebojte, výprava se podle mne povedla. Opět to je sice jen můj názor a mé vidění „světa“, ale sledoval jsem účastníky a snad byli také spokojeni. Her moc nebylo, spíše to byl takový pochod hezkou beskydskou krajinou.

Marná snaha. Chtěl jsem dát prostor pro napsání zápisu novým tvůrcům, ale nebyl zájem. I když nabídka stále platí. Můj zápis bude jen zkratkovitý, doplňující fotografie. Bojím se totiž, že kdybych se rozepsal k této slavnostní výpravě, nevyzněl by moc oslavně. Neměl jsem z výpravy moc dobrý pocit, ale to je jen mé vidění. Proto ta prosba o „veselejší“ pohled. Pokud někdo napíše a mě dodá svůj zápis, rád jej zveřejním.

Zápis z této jarní výpravy provedl Čedar, za což mu, tímto, děkuji. Kassa

1. den - pátek, 8. dubna 2022

Rysi: já, Mlčoch, Frenky, Paolo
Lišáci: Gorka, Kroky, Sevak, Theo
Vydry: Maty, Pedro, Simon, Štěpán, Prokop

Scházíme se na autobusové zastávce „D“ před hlavním nádražím. Předpověď počasí se, bohužel, zatím naplňuje – prší.

Přijíždí náš autobus. Jako vždy jdeme k prostřednímu vchodu a čekáme, než Kassa koupí jízdenky. Dívám se kolem sebe a nemůžu najít Paola.

Tak už se to nějak seběhlo, že letošní ročník si budeme muset vystačit s jednou tělocvičnou, navíc v nádherném dni, kterému by výprava jistě slušela. No nic, jdeme na to...

K jídelně základní školy Stupkova přijíždím v 8:40 a v podstatě v tu samou dobu přichází ze školy paní Šafářová a pouští nás dovnitř. Ztrácím pojem o množství členů. Mlčocha ještě raději posílám, aby se podíval před hlavní vstup, zda-li tam někdo nečeká. Není tomu tak. V šatně zjišťuji, že chybí jen nemocní bratři Kovy a Ondra.

Na výpravě pozoruji Meďáka s Šamotem, jak si to špacírují přes lávku na Věžnici. Asi tam dám značku vstup povolen do sto kil. Ve dvou jsou zhruba na třista kilech. Určitě se budou obhajovat, že to není pravda, ale kdyby si prohlédli pořádně kmeny mostu, sami by raději šli potokem. 

To vše je historie, dnes už mohou na novou lávku i plnoštíhlí. Starý most z roku x (nedokázali jsme se shodnout z kterého je roku) je pryč.
Dnes se konečně Lesní klub Mloček dočkal. Plánovali tuto pracovní brigádu dlouho. Buď je zastavilo špatné počasí, pak covid, nebo dokonce naše účast na Tvrzi v termínu, kdy to zrovna chtěli spustit.

I dnes bylo počasí hodně studené. Sice modrá obloha se sluníčkem, ale ráno hluboko pod bodem mrazu.
Nevím kolik tatínků se sešlo, ale podle fotek musím uznat, že se jim dílo povedlo. Také nařezali zásobu dřeva a stáhli nějaké kmeny a větve z lesa.
...a na vlečce za traktorem bych se s chutí svezl i já. Myslím, že se mnou i polovina oddílu.

Děkujeme...

(Fotografie - Čti dál)