Pravdu měl Pitrís, když tvrdil, že na dnešní výpravu budeme potřebovat sluneční brýle. Sedíme ve vyhřátém vagoně pantografu. Tornádo duní po jablunkovské rampě nahoru k tunelům. Pod námi je zasněžená krajina, stříbrem pokryté lesy a slunce jasně svítí.
Vysypali jsme se v Mostech do obětí arktické zimy. Plivneš, a jen to cinkne. Je nás šestnáct. 7 družiníků a 9 Modrých racků. Vesměs jsme vyzbrojeni boby, jenom Toncek s sebou tahá kolo – sjezdového speciála „Specialized“. V pláštích má ocelové hroty. Hafan si nese běžky. Loučíme se s Lečem. Jde lyžovat na sjezdovku u hotelu Grúň.
Tříska, rozveselený sněhovou nadílkou a libou pohodou, béře do ruky boby a radostně vyskakuje na perón. Vůbec mu nevadí, že loap s obživou si vesele hoví v zavazadlové polici. Lála ho tajně propašovala ven z vlaku.