Ráno jsem byl vysloveně příjemně zaskočen Antkovou přítomností v hale nádraží, který už od chlapců vybíral peníze na vlak. S účastí v družinách je to už horší. Tam už tak příjemně zaskočen nejsem. Z devatenácti činných Trojkařů jede sedm, pár jednotlivců se omluvilo a jiní, jak se za týden dozvíme, buď zaspali, nebo se jim prostě nechtělo!!
Na poslední chvíli doráží Koumes a nádraží se utišuje. Koumes má totiž kraťasy a venku je jemně pod nulou. No nic, my už jsme si na to zvykli, teď si na to musí zvyknout ostatní. Koumes se cpe k pokladně a kupuje si sólo bilet. Vyšlo ho to dráž než nás. Dobře mu tak. Možná si zapamatuje, že na sraz se má chodit včas!
Cpeme se do slona „Terezka“ a v zavazadlovém prostoru prvního vagónu dokončujeme závod se stopkami (musíš se trefit a zastavit stopky přesně v čase 1:00 vteřiny). Antek vytahuje dva hlavolamy. Oddíl je nadšen.