Při prvním ranním ospalém pohledu na tekuté krystaly bezdrátové meteostanice ve vytopeném bytě jsem se jaksi nemohl v údajích zorientovat, až po chvíli mi došlo, že displej ukazuje -24°C. No, naštěstí už vím, jak přesně měří… Nicméně později teploměr v autě ukazoval -16°C.

Před tělocvičnou se nás sešlo šest Rysů, šest Vyder a čtyři Modří racci, tedy slušná účast. Jsem rád, že se našemu oddílu chřipková epidemie vyhýbá! Tentokráte nám nepřišla otevřít paní Geschwinderová, která se nemohla dostat do auta, ale jiná paní (snad Hájková, možná „Gorkovi“ upřesní, protože ji znají).

Venku mrzne až praští. Oddíl je nalezlý už ve vestibulu školy. Je zde i Sochor se starým Sochorem (starého Sochora dnes vidím už podruhé – přivezl nám kamiónem do fabriky dva 10-ti tunové svitky pásové oceli – otevíral jsem mu rolovací vrata haly. (Svitky bude dělit zase fotr od Salyho)). Přinesl dataprojektor a vysvětluje mi jak se mohlo stát, že jsme neměli přístroj na Vánoční nadílce. Starý Sochor si se zájmem prohlíží klubovnu a nešetří slovy chvály na adresu Patky a jeho pomocníků. Potřebuje na jaře zrobit na chatě altán.

Zahajujeme čtvrt hodiny po půl čtvrté. Je zřejmé, že už nikdo, kromě Doda nepřijde. Valíme se do tělocvičny. A hned vytahujeme z nářaďovny „bucláky“ – velké žíněnky. Na rozcvičení honička ve trojících. Všichni dostali babu a potom tři kola „jiráska“. Dnes je to nějaký slabý odvar, snad to bude tím, že je nás pouze třináct.