Nebudu přeci psát o tom, jak jednoduše byl tento podnik vyhlášen. To Antek s Kassou se dohodli, jako že se fakticky uzavře tábor, a zapomenuté věci, třeba po lese a za Tvrzí – různě pohozené (nic nebylo nalezeno!), a neprotřepané zážitky (hodně bylo nalezeno) – se pohledají, a na povrch nechají vytanout, aby se všechny věcičky uložily na patřičné místo. Do dřevníku, do kroniky, do srdcí. Do našich srdcí. Třeba to, jak se „chodilo na Moravu“!!
A zazimuje se TVRZ, byť ještě čas Paní Zimy nenastal. A taky se vyzkouší kytara, kterou mi na poslední narozeniny Modří racci v Jeseníkách nadělili. Tak o tom psát nebudu.
Nebo jak Maroš sliboval vzít s sebou slaninu, a následně dorazili s Patkou a s ovarovými koleny, z jejichž zbytků měl největší radost Sir, po louce je roznášel a rozličná „souhvězdí“ z nich sestavoval, tak o tom psát taky nebudu! A nebudu psát ani o tom, jak jsme jeli s Kulajdou, a s Kulíškem, a Sirem, a v Eliassu v Ostravě jsem si koupil nové boty. Tak o tom psát vůbec nebudu!
V těchto dnech stojí za to opět si připomenout...
MOnaTo tak vždycky bývá. (Překvapilo by mě, kdyby...
MOnaNěkteré návrhy byly dosti zvláštní!
Kassa105 let od schválení naší vlajky. Podívejte se jak...
MOna...
@ntek