Když mě Maco oslovil a nabídl, abychom oddíl opět navštívil jeho rodinnou chatu, zaskočil mě trochu nepřipraveného. Pak jsem ale vyhodnotil, že oddíl už má tak málo členů, že jeho chata bude dobrá volba. Zbývalo tedy najít vhodný termín. Ověřuji jarní prázdniny. Karviná je má letos jako první. Skoro začátek února, to by mohlo vyjít i jako zimní táboření a nějaké to bobování. Z Karviné vyjíždíme a je 12°C. Sníh není ani na horách. A to je snad jediné, co se na výpravě opravdu nevyvedlo.
Jedeme auty. Infin nabírá Lupínka, Kubku a Honzíka. Já vezu Mývala, Osiho, Goliho a Talíka. Závěrečná komunikace před výpravou probíhá na WhatsAppu. Seznam věcí, plán nalodění a program. Je to operativnější než oddílové stránky.

Tak se nás ráno sešlo ještě o dva méně, než na včerejší oddílovku… Přibyl sice Theo, ale odpadl Kayak a oba borci ze Slatinek Kovy a Pavlásek. U pokladny, po vysvětlení si pojmů Lomnice a Lomnice u Rýmařova, mi paní pokladní nevzala stokorunu s tenkým proužkem – prý musím do banky. No, super! Jedenáct borců a já jsme se soupravou RegioPanterem Českých drah přesunuli do Lomnice u Rýmařova, zastávky v obci Lomnice.

Tak jsem si zase zpestřil ráno! Nezvyklý na to, že mám klíče od tělocvičny u sebe a že nám tudíž nikdo nepřijde otevřít, jsem je nechal doma. A docvaklo mi to až u brány. Naštěstí mám dostatečnou časovou rezervu a stíhám pro ně zajet…

Druhou tělocvičnu zahajujeme Zavátými stopami. Vydry dnes odevzdávají hodně kombinací, zato Rysi pouhopouhou jednu! Na důkladné zahřátí je již léty osvědčené Jirásko, ve kterém si známku vybojovali Simon a Sevak, Kovy a Sevak a ve třetím kole Pedro s Matym. Následuje ještě honička trojic a honička jezdců. Boha, hoši, jak se skáče na koně…!!

Pátek 15.12. - překvapení, které tu ještě nebylo...

Loni jsme, kvůli kolizi vhodného termínu s termínem tělocvičny a vánočním turnajem v ping-pongu, žádný oddílový vánoční podnik neuskutečnili. Letos tomu tak nebylo! Naplánoval jsem třídenní vánoční podnik v klubovně. Zhruba týden předem mě oslovila Simonova maminka s návrhem, jestli se nechceme jít podívat na Simona, který bude zrovna v pátek troubit na vánočním koncertě dechového souboru ZUŠ Iši Krejčího. Je to moc crazy? Když jsem souhlasil, hned vzápětí mi přišla zpráva: „A udělej to tak, že to Simon nebude vědět dopředu, protože mě pak hned zabije!“ Tak jsem raději mlčel…

26. - 28. dubna 2024 - Vikantice

Zažívám podobný pocit jako před deseti lety. Trocha nadšení, snaha něco podniknout, komunikace s mnoha bývalými členy, prohrabávání starých kronik a čtení historických zápisů.
Mnohdy znova vyplují vzpomínky na věci dávno v paměti ztracené. No a nesetkat se s členy všech oddílových generací na jednom srazu, na to se přeci můžete jen těšit. Proto se připravuje tento sraz. 

Otevři si prosím tento článek a níže uvidíš pozvánku a informační list. Ostatní informace a dotazy jsou, případně budou v diskusi. Nejsi-li přihlášen (registrován), diskusi neuvidíš a nemůžeš ani reagovat.

Kontakt na mne je:
mobil: 605 436 472; e-mail: tonda.prerovsky@gmail.com

Ha, změna! Vynucená změna. Tělocvičnu nezahajujeme tradičními Zavátými stopami, neboť jsem je nechal doma. A tak nechtěně musím podniknout cestu domů. Tělocvičnu tedy zahajují Čedar a oba Gorkové. Jirásko nemůže chybět. Známku si vybojovali Pedro a Scott, Kroky a Sevak a Maty s Pedrem. Následuje Řetězová honička, ve které jako poslední zůstali Filip, Theo a Kryštof. Dovezené lístečky zavátých stop byly poschovávány i mezi již připravenou Opičí dráhou, což bylo zajímavé. No, aspoň něco!

Šifrovací adventní kalendář 2023
aneb Vánoce s knihou

Přátelé, kamarádi,
doba čekání na Ježíška se neskutečně vleče. Ráno je dlouho tma, odpoledne zase brzy. Venku bývá vlezlo a pošmourno. Pro zpestření tohoto času poslouží šifrovací adventní kalendář!

Na každý den od 1. do 24. prosince je připraven jeden šifrovací úkol. Některé šifry je potřeba si vytisknout a rozstříhat. Výsledkem každého úkolu bude vždy jedno smysluplné české slovo. Věříme, že se vám podaří odhalit všechna hesla.

Závěrečná šifra (24.) šifra využije všechny předchozí. Pro vyřešení závěrečné šifry je potřeba, abyste si uschovali všechna předchozí zadání a měli zapsaná jejich hesla.

Za vše může Grifin. Přeberte si tu větu jak chcete, ale pod ní se skrývá z mého pohledu vše.
Nyní, teda spíše ne nyní, ale dlouhodobě se snaží zkatalogovat, vytvořit kroniku a soupis všech našich táborů. Letos měla Karvinská Trojka 55. tábor. To už je myslím slušné číslo.

Denně korespondujeme mezi Kassou, Grifinem, Monou a teď už i s pár členy a pracně doplňujeme chybějící data. Pro mne je nemyslitelné na něco si vzpomenout. Co není zapsáno, vyfoceno a uloženo, je pro mne skoro ztraceno. Ne že bych si nepamatoval zážitky z táborů, a to je myslím to nejdůležitější, ale schází mi kdo tam byl, kdy to bylo, jaká byla dlouhodobá hra a kdo vyhrál.
Berte prosím na zřetel, že všechny poslední tábory pro mne vypadají na první pohled stejně (jako ten na fotografii).

Scházíme se v 8:50 na hlavním nádraží v tomto složení: Mlčoch, Paolo, Vega, Kroky, Sevak, Theo, Maty, Pedro, Buben, E.T., Kryštof, Filip a já s Gorkou.  Ujímám se výběru mýtného a zakoupení jízdenek. Ve vlaku hochům s Gorkou rozdáváme Bingo.  Oproti plánovanému odjezdu ale nabíráme patnáctiminutové zpoždění, a tak hoši netrpělivě čekají, až mohou začít hrát. Čeká nás asi hodinová cesta vlakem do Valšova. Mezitím, co se chlapci věnují bingu, já a Gorka probíráme, jaké hry jsme si na dnešek připravili. Když na mě Gorka zkoušel jednu z jeho her, šly na něho mdloby. Připravil si obrázky méně známých věcí (prampouch, monokl atd.). Ze všech obrázků jsem poznal tak stěží polovinu …

Dvacet dnů dopředu jsem oznámil tuto výpravu, nabídnuto celkem jedenáct míst pro členy. Poprvé jsme nedokázali obsadit všechna místa v autech. Na jednu stranu mi to moc nevadí, raději jsem v komornějším a příjemném kolektivu, na druhou stranu mne to mrzí. Prostě není zájem a s tím nic nenadělám. Mohu hledat chybu v kdečem, a tak začnu u sebe. Asi něco už nestíhám a nemám sílu přesvědčovat.
To nic nemění na tom, že se výprava vydařila. Chtěl jsem jet hlavně s nováčky, a to se povedlo. Jel s námi poprvé Goli a Lupínek. Myslím, že si to oba užili.